Přibližně mezi šestou a sedmou ranní vytrvale prší. Probouzím se do mokrého stanu, ale už slunečního rána. Vstávám až na zvuk budíku kolem osmé. Dívám se na své nohy a zjišťuji, že je na nich cosi podivného. Jsou oteklé! Nárty jako tenisové míčky. Na levé více než na pravé. 

Dnes jsme si nejisté vodou z jezer

Ráno jsme chtěly nabrat vodu z jezer, ale přišlo mi, že je stojatá voda s řasami vhodná k pití. Od Marti si půjčujeme filtr a trpělivě čekáme, než se voda po "kapkách" přefiltruje. Učím se trpělivosti. Ráno je příjemné, každá parta se chystá ve svém tempu. My nejpomaleji, s vychutnáváním slunce, už chybí jen jóga cviky.

Jsem ráda, že jsme spali pod vrcholem a nepůjdeme celé stoupání znovu. Těsně pod vrcholem necháváme i batohy a potkáváme opět Mirielle. Vyrážím s péřovkou a foťákem v ruce. Jaká krása pro mé nohy a záda. Samozřejmě, že celou cestu skupinu jistím zezadu. Vnitřně se směju tomu, že na mých fotkách budou jen jejich zadky. Dája působí taky dost spokojeně, konečně našla někoho v jejím tempu. Pochopila jsem, že máme velmi rozdílná očekávání, její zenová nálada, zatímco moje očistná a překonávající vnitřní žena se dere o slovo. Mé tělo postupně prochází očistou.

Skierfe je nejkrásnějším bodem celé trasy

Na vrcholu Skierfe je signál! Pózujeme. Po cestě dolů natrefíme na ty dvě Češky od vlaku.

Bereme batohy a netušíme, že nás čeká bahnitá lázeň. Tam a tuhle pramen vody, bahno. No, kdybych tohle šla za deště, tak nevím nevím. Asi jsem si měla vzít i gumáky. Jsem už protivná, mám hlad. Už je kolem čtvrté a já stále neobědvala. Za mě heroický výkon. Nechci, aby na mě Dája mluvila, chci jen dojít k chatě a konečně si uvařit vysněné jídlo.

Miluju saunu.

Platíme si místo u chaty, Dája zvládla i mé nesrozumitelné věty, ale ve chvíli, kdy uviděla terén, za jaký jsme zaplatily, přestala mluvit i ona. Mně je to jedno, kuchyňka, teplá voda, saunaaaaaaa. Ledová sprcha. Teplé jídlo. V kempu se potkáváme všichni, ty dvě Češky, Ines, Mirielle, Lukáš, Martina, potkáváme i dva Slováky. Paráda a to jsem se těšila na anonymní prostředí, kde jediný můj parťák do rozhovoru bude Dája. Uznávám ale, že je to fajn. Je sranda. A já jsem spoko.

Do spacáku jdu rozehřátá ze sauny, boty suším v kuchyňce. Co víc si přát.