4. den Fisherman's trail | Sagres | Cabo de São Vicente | Portugal

☕ Probouzíme se pod převisem až v 8:25. Dnešní brzké vstávání nám moc nevyšlo. Tím, že nás nevzbudilo slunce, jsme zaspaly. Sejdeme mírný kopec a snídáme na pláži. Tohle byl můj sen. Ranní koupel nesmí chybět. Myslím, že vycházíme na trasu kolem půl jedenácté. Podle mě to není zrovna náš nejlepší nápad, jdeme přes největší horko a neděláme přestávky.

Jdeme notnou chvíli po vrcholu, na přímém slunci. Naštěstí jsme našly krásnou malou pláž, zavelím, že se jdeme koupat. Při vstupu do vody mám pocit, že se mé tělo odpařuje, musím chvilku rozdýchat ten rozdíl teplot. Po chvíli získávám odvahu a plavu a nechce se mi z vody.

🌊 Po naší koupačce se rozhodneme jít dál po značce, strmě do kopce, po kamenech. Vypne mi hlava, nemůžu se hnout, opět se ozval můj strach z výšek. V tu chvíli vidím jen Dájinu ruku, jak mě drží a uklidňuje, abych udělala další krok a další krok. V pohooooděěěěěě. Už jsem nahoře.

Na vrcholu jdeme mimo hlavní značenou trasu, nacházíme dokonce staré značení. Cesta v cihlové barvě, která jde po vrcholu, se mi líbí. Vykračuji si jako královna. Trochu mě v rozjímání a obdivování mé turistické zdatnosti ruší parné slunce. Začíná se mi motat hlava a přestává mi být dobře. Dolů z kopce mi to trvá, po písku se mi pletou nohy do sebe, vždyť jsou tři hodiny a my jsme ještě nejedly! Čekaly jsme na stín, ten nikde nebyl, a proto jsme opět přetáhly dobu oběda a to mi nedělá dobře.

Zapadneme do první restaurace u pláže a dáváme si salát. Dája mě navádí k židli, už jsem trochu mimo. Zdravý pozdní oběd nám oběma prospěje. Je parno a ploužíme se po pláži, protože jinudy cesta nevede.

Hledáme autobus, který by nám pomohl překonat úsek po silnici směrem k majáku, jede za deset minut. Dája si běží ještě koupit večeři a vodu, které máme nedostatek. Autobusem přijedeme až k majáku, ještěže Dája zavelí, že jdeme na kafe a nabít telefony. Jsem ráda za tenhle restart a dlouhý odpočinek.

Rozhodneme se, že půjdeme po červené trase, nikoliv po modré, abychom na večer ušly ještě nějaké ty kilometry a nezdržovaly se cestou do kopce a z kopce po skále. Jdeme po silnici, smějeme se, že to je jako trasa v Americe, prostě jdeš, daleko po silnici, nikde nic. Jde se nám dobře, obdivujeme velké množství barevných šneků u cesty. Trochu mě vyděsí místo, kde je asi tak deset psů a všichni na nás štěkají, naštěstí jsou za plotem.

🌄 Míříme na místo, kde se potkává modrá trasa s červenou. Večeříme na skále s tím nejromantičtějším výhledem na západ slunce. Místo pro stan nacházíme v ďolíku vedle turistické trasy.

🥾 🥾 V létě 2023 jsme, Dari & Jana Magdalena, putovaly cestou, která byla pro nás výjimečná svými portugalskými písky. Trasu pobřežní stezky Rota Vicentina (www.rotavicentina.com) jsme odstartovaly v Lagosu a zakončily v Sines. Další dny jsme si užívaly města Lisabon.

⛺ Každou noc jsme uléhaly na jiném místě a vytahovaly své deníky, abychom si zaznamenaly naše prožitky. A o ty se zde s vámi chci podělit. www.janamagdalena.cz a na Youtube.

#rotavicentina @janamagdalena #portugal #fishermanstrail